Vydejte se do okolí penzionu, na Veselsko
Zajímavostí na Třeboňsku jsou tvz. Veselská blata. Tvoří je několik vesnic se zajívamou architekturou ve stylu selského baroka. Je to zároveň skvělý tip na výlet na kolech při dovolené v našem penzionu BonTre. Vlakem se můžete dopravit i skoly do Veselí nad Lužnicí a odtud si projet vesničky se zajímavostmi a pak se vrátit zpět na ubytování.
Hranice Veselských blat
Veselská blata můžeme ohraničit severně Nedvědicemi u Soběslavi, Sudoměřicemi u Bechyně, Bechyní, pak jižním směrem k Týnu nad Vltavou, Modré Hůrce, Radonicím, Drahotěšicím do Ševětína, za nímž vede pomyslná hranice s Hlubockými blaty. Ze Ševětína východním směrem dojedeme do Mazelova, Záblatí, Ponědraže, k Frahelži a Vlkovu, kde se Veselská blata setkávají s Třeboňskými blaty.
DRÁCHOV
– vesnická zástavba prochází prakticky podél jedné strmě stoupající cestě k vrcholu kopce, na němž stávala tvrz ze 14. stol., dnes sýpka. Daleko do kraje ční věž kostela sv. Václava, původně z r. 1353.
ZÁLUŽÍ
– obec s jednou z nejkrásnějších návsí, jádro obce tvoří památková rezervace lidové architektury s bohatě zdobenými štíty, především stavení čp. 3 až 11. Nejcennější je usedlost čp. 1 s kovárnou u kapličky, kde vznikl Blatský skanzen s ukázkami blatských krojů a původního selského nářadí, zachovala se pravá černá kuchyně, kde se vařívalo na otevřeném ohni. Dnes je zde i výroba loutek a možnost netradičního ubytování.
VLASTIBOŘ, KOMÁROV
– další obce s větším množstvím zachovalých staveb blatské lidové architektury, chráněných vyhlášenou památkovou rezervací. Vlastiboř je rodnou vsí Martina Patáka, výrazného lidového tvůrce
selského baroku v okolních obcích.
SVINKY
– hodnotné stavby rustikálního baroku i pozdně barokní štíty (sýpky čp. 1, 3), empírový vliv na štítě čp. 17, mladší blatská tvorba na usedlosti čp. 17 a 26, sýpka čp. 19. Na návsi barokní zvonička z pol. 18. stol., k níž později přistavěna kovárna. V obci památková zóna lidové architektury.
ZÁLŠÍ
– (jméno odvozeno od velkých porostů olší – za olší) – jedna z nejhezčích blatských vsí, ukázky postupného vývoje blatských selských stavení, typická náves, obestavěná památkově chráněnými statky (nejstarší na blatech vůbec je čp. 3 z r. 1807). Rodiště zednických mistrů Šochových, lidových stavitelů blatského selského baroku, jejich práce najdete na usedlostech čp. 5, 40, 41. V obci býval barokní zámeček s panským dvorem, kostelem a farou z pol. 18. stol. Vratislavové zde zřídili správní středisko, k Zálší patřívaly Klečaty a Horní Bukovsko.
KLEČATY
- (jméno odvozeno od porostu klečí) – patří mezi architektonicky nejcennější blatské vsi. Náves obestavěna krásnými staveními a špýchary s bohatou výzdobou štítů. K nejhezčím patří čp. 6, 13, 25. Kaple Nejsvětější Trojice z r. 1800.
MAŽICE
– (jméno odvozeno od mazlavé rašeliništní půdy) – vesnická památková rezervace. Oválná náves s kapličkou, honosné statky dvorcového typu s bohatě členěným průčelím, nejstarší blatský špýchar čp. 5 s rožmberskou růží asi z r. 1613. Nejvýznamnější stavby čp. 2, 5, 10, 33.
BORKOVICE
– (název odvozen od borků, tj. vyrýpávaných bločků rašeliny) – střed tzv. Borkovických blat, leží uprostřed rozsáhlých rašelinišť (888 ha, hloubka až 8
m). Nejhezčí dochované štíty statků čp. 16, 19, nejstarší čp. 12 a 9 se sýpkou (1841). Za obcí začátek naučné stezky Borkovická blata a Kozohlůdky.
Před obcí ve směru od Veselí n/Luž. vlevo před potůčkem smírčí kříž.
SVINY
– prostorná náves se dvěma rybníky a kostelíkem sv Vojtěcha. Památkově chráněná stavení čp. 7, 13, 14. V obci keramická dílna U Kočků.
DOLNÍ BUKOVSKO
– významný je kostel Nanebevstoupení P. Marie, původně gotický (kol. r. 1300).
HORNÍ BUKOVSKO
– malá ves nedaleko Dol. Bukovska, nejcennější stavbou je gotický kostel sv. Štěpána z přelomu 13. a 14. stol., zbarokizován v 17. stol.
MODRÁ HŮRKA
– malá ves, dominantou okolí je kostel Nanebevzetí P. Marie.
POŘEŽANY
– v obci větší počet selských usedlostí se zdobenými štíty z přelomu 19. a 20. stol. Muzeum historických vozidel.
ŽIMUTICE
– raně gotický kostel sv. Martina z přelomu 13. a 14. stol.
RADONICE
– několik honosných statků, pozůstatky tvrze ze 13. – 14. stol.
DRAHOTĚŠICE
– dochovaná roubenka u statku č.10, kde sídlí společnost Otevřená rodina.
MAZELOV
- jádro obce je památkovou rezervací selských stavení se slohově čistou architekturou s prvky přejatými z Veselských blat, avšak méně zdobné pojetí. Nejcennější jsou dvory čp. 1, 3, 41.
LHOTA
– nevelká ves přináležející dříve k Dynínu. Při rozšiřování Záblatského rybníka (1580 – 81) zcela zaplavena. Památkově chráněné objekty čp. 1, 2, 5, 11
a kaple. V okolí je přírodní rezervace Hliníř a rašelinné louky s chráněnými druhy rostlin a živočichů.
DYNÍN
– (dříve psán Dinín) tvoříval spolu s Bošilcem a Ponědraží základ držav Rožmberků. Za 30letých válek zcela vypálen. Chráněná památková zóna, hezká průčelí statků čp. 7, 12 a dalších.
BOŠILEC
– vesnická památková zóna, stavení selského baroku, nejstarší trojúhelníkovitý štít bez volut s letopočtem 1840. Výraznou dominantou je
kostel sv. Martina asi z r. 1210, do něhož byla z Třeboně přenesena velká kazatelna ve tvaru velryby (postříbřené dřevo). Proslaven v lidové písni je malý mostek nad výpustí rybníka
(„Na tom bošileckým mostku“ - připomíná období, kdy zde trávilo třeboňské panstvo různé kratochvíle, při nichž se hrálo v kostky – tzv. vrchcáby).
VLKOV
– původně přináležel k statkům ve Valu a Hamru. V blízkosti obce na břehu pískových jezer je Pískový přesyp (duna) s chráněnou flórou a faunou, součást naučné stezky Veselské pískovny. V obci na Kozím vršku malá lokalita přísně chráněného koniklece jarního. Poblíž rozlehlý dvůr Dehetník, kde se získávala kolomaz vypalováním smolných větví a kořenů smíchaných s voskem.
DRAHOV
– farní ves Vítkovců z Bernartic a Mezimostí, dochovaná kovárna. Významnou dominantou je kostel Nanebevzetí P. Marie (1441 m n.m.) a Mariánská kaplička se studánkou (voda prý léčila oči). Pod obcí Farářský rybník s porosty leknínu bělostného.
ZLUKOV
- obec připomínaná již z r. 1200, památkově chráněn statek čp. 28. Kaple Jana Nepomuckého. Rodiště herce Vojty Slukova, který zde má památník.
ŘÍPEC
– (název odvozen od tvaru kopce, jakým Slované říkali řípce). Osada připomínaná již v 10. stol., na kopci se říká Na strážkách, což dokládá, že šlo o strážní místo
chránící kupeckou stezku. V blízkosti na zalesněném kopci Klobásná se nacházejí roztroušené slovanské mohylové hroby z doby hradištní, kol. 8. stol.
ÚJEZDEC
– nejzazší ves patřící do mikroregionu Veselsko, krásná kruhová náves s uceleným souborem štítových domů a zachovanou kovárnou, barokní kaple.
Zdroj informací: www.veseli.cz